Programové priority

Konference Budoucnost investic v české energetice bude mít tři programové bloky.

BLOK č. 1

Evropský a český rámec pro energetické investice

První blok se bude zabývat investičním prostředím a jeho očekávaným vývojem v kontextu připravovaných legislativních změn na úrovni EU a ČR. Pozornost bude věnována strategickým iniciativám Evropské komise, jež akcentují posilování energetické bezpečnosti, elektrifikaci, energetickou účinnost a modernizaci sítí. Diskutovat se bude o revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU, na které se v současnosti hledá politická shoda. Debata se nutně dotkne role zemního plynu a obnovitelných zdrojů energie, jejich vlivu na zajištění stability elektrizační soustavy, místa v energetickém mixu a „v legislativě“. Hovořit se bude o vznikajícím novém víceletém finančním rámci, o jeho směřování, technologické neutralitě či zaujatosti. Tyto okruhy budou otevřeny ve spojení s informacemi o další implementaci Zelené dohody pro Evropu a s představením změn, o něž usiluje vláda ČR.

• Jakým způsobem budou cíle EU pro rok 2040 sladěny s požadavky na bezpečnost dodávek a udržitelné ceny energií?
• Jaká je budoucnost EU ETS1, EU ETS2 a dalších alternativ?
• Jaké změny v oblasti EU taxonomie lze očekávat a jak podpoří investice nebo omezí rozhodování firem?
• Za jakých podmínek a v jakém rozsahu může zemní plyn v příštích 20–30 letech plnit roli stabilizačního prvku českého energetického mixu?
• V čem jsou iniciativy Evropské komise v oblasti energetiky v souladu s investiční a technologickou realitou v ČR, a kde naopak vzniká největší nesoulad?

BLOK č. 2

Nový tržní design a investiční rozhodování

Je polovina září 2026. Česká republika získala souhlas Evropské komise s konkrétním nastavením kapacitních mechanismů podle pravidel veřejné podpory. Schválený model byl zakotven do národní legislativy a pravidel trhu. Jsou známé investiční a provozní podmínky a byla vypsána první aukce pro období 2030+. Pokud se tento scénář podaří naplnit, přichází na řadu řešení praktických problémů spojených s výstavbou nových zdrojů. LMF nabídne prostor pro diskuzi o tom, jaké typy projektů budou v novém tržním designu zvýhodněny, a kde se naopak mohou objevit omezení. Pozornost bude věnována povolovacímu procesu a jeho délce, veřejným zakázkám, limitům kapacitních mechanismů i otázce zdrojové přiměřenosti a připravenosti energetické infrastruktury. Výstupem by měl být pohled na to, jak se v novém prostředí orientovat, kde identifikovat investiční příležitosti a jak v prvních letech po reformě trhu s elektřinou minimalizovat regulatorní a tržní rizika.

• Vytvoří kapacitní mechanismy dostatečný impuls pro nové investice nebo pouze stabilizují stávající zdroje?
• Za jakou míru jistoty bezpečnosti zásobování elektřinou je racionální si připlácet z pohledu zákazníka a kdo a jak tuto míru určí?
• Zvládne DESU vše povolit v zákonem stanovených lhůtách a dokážou si investoři v daném čase vysoutěžit plynové turbíny?
• Jak je na připojování nových zdrojů a růst spotřeby plynu připraveno české plynárenství?
• Jak bude po zavedení kapacitních mechanismů řešen případný konflikt mezi tržními pravidly a požadavky na bezpečný provoz kritické energetické infrastruktury?   

BLOK č. 3

Energetika a průmysl v nové realitě

Třetí blok otevře strategickou diskuzi o střednědobém směřování energetiky a budoucnosti průmyslu v ČR. Hovořit se bude o rozporech mezi politickými cíli a obchodní logikou, které je nutné řešit. Trhu bude více, či méně? Klíčovou otázkou bude, jakým způsobem nově nastavit jeho fungování a regulaci tak, aby přispěly nejen ke zvýšení energetické bezpečnosti, ale také ke konkurenceschopnosti cen. Zásadní debata se povede o rozložení nákladů dekarbonizace a decentralizace energetiky napříč jednotlivými účastníky trhu. Jednat se bude o kompenzačních mechanismech i o nové tarifní struktuře a o tom, jak přivede firmy k akumulaci energie a optimalizaci odběrů v čase. Pozornost bude věnována proměně chování konečných zákazníků, rozvoji nových obchodních modelů a služeb a využití technologií, které v následujících letech zásadně ovlivní fungování energetiky.

• Do jaké míry se ČR podařilo upravit daňové a poplatkové zatížení elektřiny tak, aby se přiblížilo podmínkám v ostatních státech EU?
• Jak se Akční plán Komise pro dostupnou energii projevil na řešení situace v ČR?
• Jak by měly být nastaveny kompenzace cen energií, aby došlo k posílení konkurenceschopnosti energeticky náročných a strategických průmyslových odvětví?
• Které nové obchodní modely v energetice mají největší potenciál stát se plnohodnotnou součástí trhu, a kde je naopak potřeba změnit očekávání či podmínky?
• Dokáže nový tržní a tarifní systém vytvořit dostatečné pobídky pro flexibilitu a akumulaci energie, aniž by to vedlo k nepřiměřenému růstu nákladů pro firmy?